2. 11. 2017 | Petr Žák
V současné době je hodně diskutovaným tématem držení zbraní. V březnu toho roku byla v Europarlamentu schválena směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Důvodem vydání této směrnice, která výrazným způsobem zasahuje do vlastnických práv majitelů zbraní, má být podle špiček EU boj proti terorismu a vlně násilných útoků, se kterými se státy EU v posledních letech potýkají. S tímto odůvodněním však mnoho lidí nesouhlasí, neboť pokud byl spáchán útok střelnými zbraněmi, byly to vždy střelné zbraně nelegální. O důvodu vzniku směrnice pochybuje také expert v oblasti zbraní, pplk. ve výslužbě Pavel Černý, který říká: „Omezení vlastnictví střelných zbraní je hlavně populistickým krokem, který postihne ty, kteří za nic nemohou. Je paradoxem začít bojovat proti terorismu zákazy v oblasti zbraní legálních, tzn. evidovaných, o kterých stát ví, a které jsou navíc v rukou těch nejslušnějších a nejprověřenějších občanů“. Jak také ukazuje trend současných útoků proti tzv. „měkkým cílům“, tedy cílům, které lze jen obtížně preventivně chránit, podílejí se střelné zbraně na těchto útocích stále méně. Útočníci využívají dostupnější prostředky jako například automobily, nože, sekery apod. Lze jen tedy stěží souhlasit s tvrzením, že zákaz nebo omezení držení zbraní ve společnosti je bojem proti terorismu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní ke stažení zde.
Česká republika by měla směrnici implementovat do národního práva nejpozději 14. září 2018. Podle expertů máme v současnosti jeden z nejlepších zbraňových zákonů na světě, který je vysoce funkční a není nutné na něm nic měnit. Povolení držet a nosit zbraň dostane pouze osoba spolehlivá, bezúhonná, zdravotně způsobilá, která absolvuje poměrně náročnou zkoušku. Tyto osoby jsou navíc prověřovány opakovaně a v případě, že se majitel zbraně dostane do konfliktu se zákonem, může o zbrojní průkaz a zbraně na dlouhou dobu přijít. Že je naše zbraňová legislativa funkční, potvrzuje také fakt, že podíl trestných činů spáchaných legálními držiteli zbraní je zanedbatelný. Odpůrci zbraní často účelově zveřejňují čísla s počty trestných činů, při kterých hrála roly střelná zbraň, záměrně však už neuvádějí, že se z velké části jedná o zbraně kategorie D, tedy zbraně volně dostupné a nepodléhající registraci. Typickým zástupcem této kategorie zbraní jsou, tzn. plynovky, k jejichž pořízení stačí svéprávnost a plnoletost. Nošení těchto zbraní také podléhá zákonu o zbraních a střelivu, tito lidé však nemají nic společného s držiteli zbrojního průkazu.
Jednou z možností, jak snížit dopad směrnice na naše zákony, je vložit právo držet zbraň přímo do naší ústavy, jak navrhl ministr vnitra Milan Chovanec. Návrh ústavního dodatku počítá se zapojením ozbrojené veřejnosti do obrany státu, resp. zajišťování národní obrany. Podle Smlouvy o EU zůstává vnitřní bezpečnost výhradní zodpovědností každého členského státu. Pokud tedy zapojíme držitele legálních zbraní do oblasti vnitřní bezpečnosti, zbraňová směrnice již nebude moci škodit.
Znění ústavního dodatku:
„Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“
Zavedení ústavního dodatku neznamená, že lidé budou pořádat hony na teroristy nebo se usnadní přístup ke zbraním. Podmínky získání zbraně definuje zákon o zbraních a střelivu, podmínky použití zbraně pro obranu pak ustanovení paragrafů nutné obrany a krajní nouze. V tomto směru ústavní dodatek nic nemění, takže paranoidní vyjadřování některých osob o divokém západě či střelbě na každém rohu jsou bezpředmětná.
V souvislosti se zapojením ozbrojené veřejnosti do vnitřní bezpečnosti se nabízí využití vlastníků zbraní při ochraně měkkých cílů. Jak ukázaly útoky v Londýně, kde je prakticky nemožné získat povolení k nošení zbraně, byli lidé při takovémto útoku absolutně bezmocní. Sama londýnská policie přiznala, že hrozby útoků již přestává zvládat. V případě, že by někdo z okolí byl při útoku ozbrojen, mohly být následky útoku nižší. Současná legislativa zakazuje nosit zbraně na veřejná shromáždění, v tomto případě bych si dovedl představit změnu tohoto ustanovení zákona, neboť útoky teroristů jsou zaměřeny právě na takové cíle s vysokou koncentrací osob.
Tento návrh ústavního dodatku byl koncem června ve sněmovně schválen, nyní ho čeká schvalování v senátu. Výbor pro obranu a bezpečnost však senátu doporučil ústavní novelu odmítnout. Senát bude novelu projednávat 6. prosince 2017. Česká republika rovněž podala v srpnu žalobu proti této směrnici u soudního dvora EU. Žaloba nemá odkladný účinek a experti ji nedávají moc šancí na úspěch.
10. listopadu 2017 Ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o zbraních, která reaguje na změnu evropské směrnice o zbraních.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony si můžete přečíst zde.
Hlavní změny oproti současnému stavu jsou (zdroj: Ministerstvo vnitra ČR):
- Zavádění dvou nových kategorií zbraní: A-I a C-I. Jde o zbraně, které dnes tvoří podmnožinu zbraní kategorie B, resp. D.
- Zpřesnění podmínek nabývání vlastnictví, držení a nošení vybraných kategorií zbraní a střeliva. Vymezení důvodů, pro které lze žádat o udělení výjimky.
- Omezení velkokapacitních zásobníků.
- Kontrola a předávání informací mezi držiteli zbrojních licencí a Policií České republiky a mezi členskými státy navzájem.
- Doba platnosti zbrojního průkazu se v souladu s požadavky revidující směrnice zkrátí z deseti let na pět let.
- Úprava výše souvisejících správních poplatků.
Nebezpečí evropské zbraňové směrnice není pouze v jednorázovém omezení některých druhů zbraní a doplňků, ale podle článku 17 bude v roce 2020 směrnice revidována a dále pak každých pět let! Může se tedy stát, že zbraně budou zakázány úplně a dopadneme jako ve Velké Británii, kdy se lidé nebudou mít čím bránit.
Že nezůstane jen u jednoho omezení, potvrzuji i myslivci, kdy EU omezila používání olověných střel a plánuje úplný zákaz. Nebo již nyní Celní správa ČR začala při dovozu a vývozu zadržovat optické zaměřovače zbraní se zvětšením nad 9x, právě v důsledku implementace směrnice, kdy tyto zaměřovače zařadila do kategorie vojenského materiálu.